JAK PRÁCI NA LAPBOOKU ZAKONČIT?
Pokud lapbook tvořily děti, nechte je připravit krátkou prezentaci o svém díle. Ptejte se nejen na to, jaké informace si zapamatovaly, ale i jak se jim pracovalo a jaké zkušenosti nasbíraly. Doporučuji písemnou reflexi, která může být dobrým dodatkem k samotnému lapbooku. Mohla by se věnovat např. těmto otázkám:
Pokud lapbook tvořily děti, nechte je připravit krátkou prezentaci o svém díle. Ptejte se nejen na to, jaké informace si zapamatovaly, ale i jak se jim pracovalo a jaké zkušenosti nasbíraly. Doporučuji písemnou reflexi, která může být dobrým dodatkem k samotnému lapbooku. Mohla by se věnovat např. těmto otázkám:
|
PROČ NEMÁM ZAPOMENOUT NA NÁVRAT K PLÁNU?
Z reflexe možná vzejde poučení. Co se osvědčilo a co příště změnit? Nezapomeňte se vrátit na začátek - k tabulce V-CH-D, k plánu práce, k myšlenkové mapě. Tabulka V-CH-D si bude žádat o vyplnění sloupce "D", ostatní typy záznamů pak volají po revizi toho jak byl původní plán naplněn, jak se nám podařilo splnit cíle a co nám k tomu pomohlo. Byl náš plán reálný? Co nám dělalo problém a na co si příště během plánování dát pozor?
JAKÝ JE POSLEDNÍ KROK?
Možná bude tím posledním krokem to, že váš lapbook dostanou do rukou žáci, případně u dětských lapbooků jejich nasdílení spolužákům a následné založení do portfolií. Není to ale škoda? Neměl by se svět, republika, Pinterest, školní web, sociální sítě, rodiče žáků, školní chodby.. prostě všichni... Neměli by se všichni dozvědět o tom, co jste vytvořili? Pokud vaše odpověď zní ANO, rozhodně se pusťte do sdílení. Austin Kleon (autor obrázku vpravo) ve své knize "Ukaž co děláš" doporučuje nejen sdílení výsledné práce, ale i letmých ukázek toho, na čem právě pracujete. Ať už je to tak či tak, sdílejte fotky, videa i krátké zprávy o tom, na čem zrovna pracujete. Připojit můžete i několik hashtagů. (U našeho příkladu by možná nechyběl ani hashtag #PlodovaZelenina.) |