Pojem "STRATÉG" vykládá Wikipedie jako "vojevůdce". My jsme vpluli do strategií čtenářských a rozhodně to bude boj. Prozatím jsou útočníci v přesile. Nás je (s učitelkou) deset, jejich síla se ale zdá býti nepřekonatelnou. "Já na to nemám čas." "Čtení je nuda!" "Jo, nikoho to nebaví!" "A koho to baví, ten je šprt." Nemáme strategii boje, ale učitelka má plán.
Boj začal pátráním po ztracené osobě. Byl docela vysoký, postarší, někam se vypařil a zbyla po něm jen dýmka a lupa. A taková podivná staromódní hučka. Nečekali byste to, ale trápili jsme se. Nakonec vyšlo najevo, že přes všechnu snahu se okolí nepodařilo Sherlockovu totožnost jednomu členu naší devítimístné posádky skrývat, a téměř zoufalá učitelka nadšeně zapištěla: "ANO, to je on."
Hned nato vytasila komix. Byl tam. Podivný chlápek s dýmkou a hučkou, lupu někde zapomněl. Záhada ztraceného plánku k pokladu. Učitelka asi myslela, že na to nepřijdeme, tvářila se záhadně a vyčkávala. "To je přece jasné," ozvalo se z davu a shromáždění vydechlo. (Tentokrát to nebyl zahradník.)
V pavučinách pokoutníka domácího se však skrývalo mnohem víc, než jen vyřešený případ. Co musel Sherlock udělat, aby případ vyřešil? Co mu k tomu pomohlo? Je to jednoduché. Sherlock předvídal, kladl otázky, spojoval informace do souvislostí, důsledně vnímal, co vidí a cítí, ze všech důležitých informací usuzoval, jaké je řešení případu...
Hrdinou dne ale nebyl zvolen on, nýbrž my. My, detektivové ze čtvrté a páté třídy. Objevovali jsme čtenářské strategie, pojmenovali je a snažili se přiřadit ke konkrétní části detektivního příběhu. V učitelčiných očích se objevila úleva. Ne všichni jsme chápali proč, když jsme vlastně už přetékali do přestávky, ale zřejmě se nám to ještě bude hodit. To se uvidí...
Boj začal pátráním po ztracené osobě. Byl docela vysoký, postarší, někam se vypařil a zbyla po něm jen dýmka a lupa. A taková podivná staromódní hučka. Nečekali byste to, ale trápili jsme se. Nakonec vyšlo najevo, že přes všechnu snahu se okolí nepodařilo Sherlockovu totožnost jednomu členu naší devítimístné posádky skrývat, a téměř zoufalá učitelka nadšeně zapištěla: "ANO, to je on."
Hned nato vytasila komix. Byl tam. Podivný chlápek s dýmkou a hučkou, lupu někde zapomněl. Záhada ztraceného plánku k pokladu. Učitelka asi myslela, že na to nepřijdeme, tvářila se záhadně a vyčkávala. "To je přece jasné," ozvalo se z davu a shromáždění vydechlo. (Tentokrát to nebyl zahradník.)
V pavučinách pokoutníka domácího se však skrývalo mnohem víc, než jen vyřešený případ. Co musel Sherlock udělat, aby případ vyřešil? Co mu k tomu pomohlo? Je to jednoduché. Sherlock předvídal, kladl otázky, spojoval informace do souvislostí, důsledně vnímal, co vidí a cítí, ze všech důležitých informací usuzoval, jaké je řešení případu...
Hrdinou dne ale nebyl zvolen on, nýbrž my. My, detektivové ze čtvrté a páté třídy. Objevovali jsme čtenářské strategie, pojmenovali je a snažili se přiřadit ke konkrétní části detektivního příběhu. V učitelčiných očích se objevila úleva. Ne všichni jsme chápali proč, když jsme vlastně už přetékali do přestávky, ale zřejmě se nám to ještě bude hodit. To se uvidí...
ČECHURA, Rudolf, STECKER, Marcel. Sherlock Holmes a případ s pavoukem
| |
Zdroje a informace k lekci:
Cílem naší hodiny bylo odhalit čtenářské strategie, co všechno se nám v čase stráveném nad knihou může hodit. Pracovali jsme s komixem Sherlocka, Holmese, který je online dostupný na webu Městské knihovny v Praze. (viz citace na konci článku).
Zamýšlíme se nad prací detektiva (co během příběhu dělá, pojmenováváme a zobecňujeme jeho činnosti), současně ale sami předvídáme, sami zkoušíme vymýšlet otázky, které by mohly detektiva napadnout, sami popisujeme, co vidíme, co je přo řešení případu důležité, které informace jsou nejdůležitější...
text k lekci:
ČECHURA, Rudolf, STECKER, Marcel. Sherlock Holmes a případ s pavoukem [online]. In: Městská knihovna v Praze . [cit. 2015-10-02]. Dostupné z: http://goo.gl/li3UFe
čtenářské strategie - více info:
www.ctenarska-gramotnost.cz
- Z obrázků odhlaujeme, o kom dnes bude řeč (lupa, dýmka, otisk prstu, detektivova čepice)
- Pracujeme s komixem, který je rozstříhaný, doplněný a slepený tak, aby alespoň z části odážel čtenářské strategie
Zamýšlíme se nad prací detektiva (co během příběhu dělá, pojmenováváme a zobecňujeme jeho činnosti), současně ale sami předvídáme, sami zkoušíme vymýšlet otázky, které by mohly detektiva napadnout, sami popisujeme, co vidíme, co je přo řešení případu důležité, které informace jsou nejdůležitější...
- Po vyřešení "případu s pavoukem" si představujeme čtenářské strategie, každou samostatně rozebereme, povídáme si o tom, kdy a k čemu by se nám mohla hodit
- Lístečky s čtenářskými strategiemi přiřazujeme k jednotlivým částem komixu (kde Sherlock klade otázky, kde vychází ze své zkušenosti, z toho co vidí, kde vidíme nutnost dohledávání informací...)
- Tentokrát žádný "papírový" důkaz o učení. Vystavíme komix se štítkem strategie a budeme čekat, která z nich nás v další hodině čtení přepadne.
text k lekci:
ČECHURA, Rudolf, STECKER, Marcel. Sherlock Holmes a případ s pavoukem [online]. In: Městská knihovna v Praze . [cit. 2015-10-02]. Dostupné z: http://goo.gl/li3UFe
čtenářské strategie - více info:
www.ctenarska-gramotnost.cz
RSS Feed
