1. díl seriálu "Školy jako ponožky"
ku příležitosti 10. školního roku v roli praštěné učitelky.
Do školství jsem plna nadšení a energie vstoupila na začátku školního roku 2008/09. Vlastně náhodou, jako záskok za spolužáka, který nasliboval a nakonec nenastoupil, jsem se ve svém 4. ročníku vysoké školy stala učitelkou na základní škole v Ostravě Porubě.
První kontakt s realitou byl ošklivou ránou přes prsty. Na jedné z mnoha porad, které obvykle nebraly konce, zazněl pokyn "V pátek proběhne kontrola výzdoby tříd." Jako nezkušená jsem tedy napochodovala za vedením v naději, že mi ke splnění úkolu VYZDOBTE TŘÍDU budou poskytnuty nějaké pomůcky nebo finance. Údiv v očích paní zástupkyně mě tajně straší ještě teď. Poníženě jsem tedy po pracovní době nasedla do autobusu směr papírnictví a za poslední zbytky peněz z letní brigády jsem nakoupila magnety, špendlíky, krepáky, barevné papíry, kolíčky, provázky a spoustu dalšího materiálu. Vytvořit výzdobu z ničeho je totiž, to musí uznat i paní zástupkyně, kumšt, na který nás na VŠ nikdo nepřipravil.
Aby i neučitelé byli v obraze, klasická sada, kterou jsme na začátku roku "nafasovali", čítala jedno balení bílých a barevných kříd, houbu a hadr na tabuli. Bylo-li vedení vstřícné, někdy i červenou propisku. Taky možnost omezeného počtu černobílých kopií a šlus. (Na jedné škole s jistou nadsázkou padlo: "Když budeš hodná, dostaneš kazeťák." I o ten se někdy strhne bitka.) Není to mnoho. A je to vlastně celkem ponižující...
První kontakt s realitou byl ošklivou ránou přes prsty. Na jedné z mnoha porad, které obvykle nebraly konce, zazněl pokyn "V pátek proběhne kontrola výzdoby tříd." Jako nezkušená jsem tedy napochodovala za vedením v naději, že mi ke splnění úkolu VYZDOBTE TŘÍDU budou poskytnuty nějaké pomůcky nebo finance. Údiv v očích paní zástupkyně mě tajně straší ještě teď. Poníženě jsem tedy po pracovní době nasedla do autobusu směr papírnictví a za poslední zbytky peněz z letní brigády jsem nakoupila magnety, špendlíky, krepáky, barevné papíry, kolíčky, provázky a spoustu dalšího materiálu. Vytvořit výzdobu z ničeho je totiž, to musí uznat i paní zástupkyně, kumšt, na který nás na VŠ nikdo nepřipravil.
Aby i neučitelé byli v obraze, klasická sada, kterou jsme na začátku roku "nafasovali", čítala jedno balení bílých a barevných kříd, houbu a hadr na tabuli. Bylo-li vedení vstřícné, někdy i červenou propisku. Taky možnost omezeného počtu černobílých kopií a šlus. (Na jedné škole s jistou nadsázkou padlo: "Když budeš hodná, dostaneš kazeťák." I o ten se někdy strhne bitka.) Není to mnoho. A je to vlastně celkem ponižující...
Dnes znám spoustu dalších učitelů, kteří část své výplaty zpátky investují do své třídy. Kupujeme si knihy, laminovací folie, drukové kapsy, eurofolie, šanony a spoustu dalších nejen kancelářských potřeb. Někteří investují ještě víc a pořídili si vlastní tiskárnu, řezačku, laminovačku a všemožná další udělátka. Z vlastních úspor, z lásky ke své práci.
Bylo by krásné, kdyby z vedení zněla slova jako: "Tolik nových kartiček pro děti? To je obdivuhodné. Nepotřebujete další folie?" Ale realita je jiná. Školy šetří kde mohou, a tak bláznivé učitelky tajně tisknou barevné stránky u manžela v práci, o prázdné papíry žadoní u rodičů svých žáků a po známých sbírají nepotřebné kancelářské vybavení.
Zatím totiž ještě nikdo nepřišel s tím, že těm, kteří mají našim dětem pomáhat v přípravě na budoucnost, dá všechno, co ke své práci budou potřebovat. A nebo aspoň ty barevné kopie a pět balíků kvalitních laminovacích folií. Nebo ano? :-)
Bylo by krásné, kdyby z vedení zněla slova jako: "Tolik nových kartiček pro děti? To je obdivuhodné. Nepotřebujete další folie?" Ale realita je jiná. Školy šetří kde mohou, a tak bláznivé učitelky tajně tisknou barevné stránky u manžela v práci, o prázdné papíry žadoní u rodičů svých žáků a po známých sbírají nepotřebné kancelářské vybavení.
Zatím totiž ještě nikdo nepřišel s tím, že těm, kteří mají našim dětem pomáhat v přípravě na budoucnost, dá všechno, co ke své práci budou potřebovat. A nebo aspoň ty barevné kopie a pět balíků kvalitních laminovacích folií. Nebo ano? :-)