Tahle přírodka byla fajn. Mohli jsme si totiž kreslit. Učitelka nám nejdřív dlouze vysvětlovala, jak máme ten papír přeložit, ale asi se to vyplatilo, všem se nám to podařilo. Pak jsme mohli kreslit a byl chvíli klid. Nakonec nás ale navedla, abychom si naše krásné výtvory rozstříhali. Mysleli jsme si, že je přepracovaná, ale prý to okoukala někde na Pinterestu. Tak jsme stříhali, lepili, popisovali a doplňovali informace. Prý se nám to bude snad líp pamatovat. No uvidíme. Máme založeno v přírodovědném portfoliu. Jak to tak vypadá, je z toho celá rozložená. Jak kytka, tak učitelka...

Zkoumání květu jsme si nechali na příští hodinu.
Až dozkoumáme, doplníme a třeba se i podělíme.

     Donutila nás sepsat nějakou tabulku o tom, co má náš projekt obsahovat. Ptala se, co v tom projektu chceme mít. (Asi to neměla připravený.) Pak nás nutila tvořit nějaké úrovně a nakonec jsme to sepisovali do tabulky. Tu nám nasdílela na Disk, nechala nám čas a říkala něco o jakési Dohodě a že máme dělat věci jak nejlíp můžeme.
   Za týden jsme všichni hrdě mávali vzduchem přírodovědnými projekty. K našemu zděšení si je ani nevybrala ke kontrole, ale museli jsme si je vyměnit mezi sebou. A pak nás posadila k počítačům, že si je ohodnotíme sami. (Asi byla líná opravovat odpoledne.) No co, sepíšu "Máš to pěkný, líbí se mi tvůj obrázek, ale dneska si mi kousl do svačiny, dal bych ti dvojku." A bude. Jenže ona zas mává nějakou tabulkou. Tou stejnou, kterou jsme sestavili před týdnem.
   Pochopili jsme. Počítač nám červeně opraví alespoň některé chyby a protože tvoříme na Disku, můžeme to dopracovat doma. Hlavně se to dobře opravuje a přepisuje, když se chceme k textu vrátit a změnit ho. A není to zas tak složitý. Píšu, co vidím. No tak prosím:  "Tvůj obrázek je barevný, doplněný pěti popisky." Nadšeně pobíhala mezi monitory a vykřikovala: "Za tečkou mezeru!", "Hlídejte si čas!". Mezery teda máme, ale pohlídáme si, aby se časem vypařily. Za to její poplašené nadšení to snad i stojí.