 | Tak píšu tam autora, název knihy, hlavní postavy, stručný děj a jak se mi kniha líbila. Jo a nakreslím obrázek. A dělám to takhle proto, že se to tak vždycky dělalo. Protože mě vlastně nenapadlo, že by se to dalo dělat jinak |
Na workshopu "KNIHA: Zvonec a konec", který proběhl v rámci Letní škoy "Tvoříme s iPadem a pro iPad" na Malé Morávce v srpnu 2016, jsme se pokoušeli vymyslet, jak zápis o knize do čtenářského deníku sestavit tak, aby byl smysluplný, ale aby nás i bavil.
Dočetli jsme knihu, což ale rozhodně neznamená, že bychom si s ní nemohli užít další společné chvíle. My jsme se ponořili do zkoumání čtenářských strategií. Přemýšleli jsme, kterou z nich je vhodné rozvíjet po přečtení uceleného textu či knihy a hledali jsme možnosti jak na to.
| Podrobně jsme se podívali na SYNTÉZU. To je čtenářská strategie, která nás přímo láká k výpravě za text. Nabízí nepřeberné množství práce s textem. Buď kreativní a tvoř. A my byli. Propojili jsme syntézu se světem sociálních sítí. Zveme Otesánka a Maryšu na Facebook... |  |
Že je to hloupost? Může být a nemusí. Budeme-li mít na paměti, že se snažíme vytěžit z přečteného textu něco víc, může nám to hodně přinést. Pojďme přemýšlet za text. Jaký status by se objevil na Facebookové zdi věčně hladového Otesánka? Kteří jiní hladoví by mu status mohli "olajkovat"? Jak by na status reagovaly Otesánkovy oběti? A mohl by na tyhle otázky odpovědět někdo, kdo ten příběh dobře nezná?
 | Přidejme si hashtagy, tedy klíčová slova bez diakritiky s tím podivným křížkem na začátku. Komu by mohly patřit např. hashtagy #BojimSePeri a #ShanimVlciOcas? Které myšlenkové operace jsme použili, abychom hashtagy rozklíčovali a přiřadili té správné postavě? A jak by to bylo s jejich tvorbou? |
Potřebujeme znát příběh, rozumět mu, položit si otázku "které okamžiky jsou pro děj klíčové", umět vystihnout, čím je charakteristická která postava. Můžeme si dát informace z textu do souvislostí s jiným textem nebo příběhem. Pak nám Otesánkův hladový status může "olajkovat" třeba Jeníček s Mařenkou nebo Hladová zeď. Proč ne?
| Pro náš zápis do čtenářského deníku jistě bude zásadní jméno autora a název knihy. Všechno ostatní ale záleží na cíli. Je opravdu ke každé knize zapotřebí psát vždy stručný děj? Pokud je naším cílem rozvíjet dovednost SHRNOVÁNÍ, pak jistě ano. Když se zaměříme na HLEDÁNÍ SOUVISLOSTÍ, lépe než stručný děj nám poslouží třeba myšlenková mapa příběhu, propojená například s našimi vlastními zážitky. Nebo se zaměříme na SYNTÉZU a místo stručného děje necháme děti sepsat například týdenní zápis deníku jedné z postav. Co by si asi do deníku zapsal Erbenův Vodník? Co byste napsali do dopisu Maryše? A jaký dárek byste věnovali Babičce Boženy Němcové? |  |
Snažíme se říct jen to, že to nemusí být nuda. Hledejte a objevujte. Nechte hledat a objevovat své žáky. Využívejte k tomu kdejakého bláznivého nápadu. Ale vždycky mějte na paměti, že máte vědět PROČ. Co chcete u svých žáků rozvíjet a jaký čas jim na to vymezíte. Inspirujte se, tvořte a myslete na cíl. Může jím být mnohdy i ta neprošlapaná cesta, kterou jste tuhle málem přehlédli...
Jak na Facebookové statusy online? Použijte FaKebook...
- www.simitator.com (FB, Messenger a další)
- www.prankmenot.com (umí navíc obrázky do FB statusů)
- www.classtools.net (vyrobte postavě celou falešnou FB zeď)
RSS Feed
